Regionální a veřejná ekonomie

Témata disertačních prací platná pro akademický rok 2023/2024 

Téma disertační práce musí být předjednáno s potenciálním školitelem a odsouhlaseno oborovou radou daného doktorského studijního programu. Vlastní téma lze akceptovat pouze po dohodě se zvoleným školitelem a písemném odsouhlasení oborovou radou.

Školitelka: doc. Ing. Liběna Černohorská, Ph.D. (libena.cernohorska@upce.cz)

1. Ekonomická výkonnost a trh práce jako faktor rozvoje regionů
Cílem disertační práce je vyhodnocení ekonomické výkonnosti zvolených regionů s ohledem na jejich ekonomickou odolnost, kdy na základě schopnosti regionální ekonomiky bude posouzena její schopnost při překonání národní i globální recese. Ukazatele ovlivňující ekonomickou odolnost regionu budou vyhodnoceny pomocí analýzy časových řad.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Školitel: prof. Ing. Petr Hájek, Ph.D. (petr.hajek@upce.cz)

1. Modelování dynamiky regionálních inovačních systémů
Cílem disertační práce je zhodnotit současné přístupy k modelování dynamiky v regionálních inovačních systémech, definovat prvky regionálních inovačních systémů a jeho okolí, navrhnout vhodný model, provést simulaci vývoje regionálních inovačních systémů a dopadů veřejných politik a provést porovnání výsledků simulace se skutečným stavem). 

2. Hodnocení efektivnosti smart regionů
(Cílem disertační práce je navrhnout rámec pro hodnocení efektivnosti smart regionů, včetně množiny indikátorů charakterizujících jejich vstupy, výstupy a dopady, provést hodnocení efektivnosti na množině smart regionů a porovnat výsledky se současnými měřítky smart regionů).

3. Vliv meziregionální spolupráce na ekonomický rozvoj regionů
(Cílem disertační práce je shrnout současné poznatky o determinantech ekonomického rozvoje regionů se zaměřením na přelévací efekty, navrhnout možnosti měření meziregionální spolupráce, získat odpovídající prostorová data a zhodnotit vliv navržených měřítek na ekonomický rozvoj vybraných regionů).

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Školitel: doc. Ing. Viktor Prokop, Ph.D. (viktor.prokop@upce.cz)

1. Cirkulární ekonomika a regionální rozvoj
Disertant se v rámci disertační práce zaměří na problematiku udržitelného rozvoje a uplatňování principů cirkulární ekonomiky v evropských regionech. Následně bude zkoumat, jakou roli hrají v těchto procesech regionální stakeholdeři a jak naopak tyto procesy ovlivňují chování regionálních stakeholderů. Disertant by měl v rámci svého výzkumu zmapovat evropské prostředí a identifikovat klíčové faktory vedoucí k efektivnímu uplatňování principů cirkulární ekonomiky a k dosahování regionálního ekonomického růstu.  

2. Udržitelné inovační ekosystémy na národní a regionální úrovni
Cílem práce je zmapovat současné podmínky umožňující vznik a fungovaní inovačních ekosystémů v Evropě, a to na národní i regionální úrovni. Následně by měl disertant navrhnout způsoby, které by umožnily tvorbu udržitelných (národních/regionálních) inovačních ekosystémů, klíčové prvky, roli jednotlivých aktérů, ale i příklady dobré praxe ze zahraničí.

3. Vliv intelektuálního kapitálu na rozvoj regionů v rámci přístupu otevřených inovací
Disertant se nejdříve zaměří na problematiku přístupu otevřených inovací a jeho významu pro tvorbu inovací a zvyšování regionální a národní konkurenceschopnosti. Následně zanalyzuje roli jednotlivých prvků tvořících intelektuální kapitál (např. lidského, strukturálního, sociálního) na tvorbu inovací ve vybraných evropských regionech. Cílem práce bude i zmapování roli veřejného sektoru v těchto procesech.

4. Quintuple-Helix inovační model a jeho aplikace v evropských regionech
Disertant se zaměří na problematiku vzniku Quintuple-Helix inovačního modelu a na připravenost evropských regionů tento model aplikovat. Disertant taktéž ověří, zda ve státech, kde došlo k aplikaci tohoto modelu, opravdu dochází k „win-win“ situaci vedoucí k uspokojování ekologických, ekonomických, ale i celospolečenských potřeb.

5. Dynamika a odolnost regionálních inovačních systémů
Disertant se v rámci výzkumu zaměří na problematiku dynamiky regionální inovačních systémů s ohledem na roli jednotlivých aktérů působících v těchto systémech. Současně se bude disertant věnovat i problematice odolnosti regionálních inovačních systémů. 

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Školitelka: doc. Ing. Romana Provazníková, Ph.D. (romana.provaznikova@upce.cz)

1. Fiskální aspekty rozvoje regionů
Regiony (tj. územní celky v rámci jednotlivých států, případně státy v rámci EU) představují významný prvek pro rozvoj celého státu a jeho ekonomiky. Ve většině zemí z objektivních ekonomických důvodů nejsou tyto celky zcela finančně soběstačné a jsou napojeny na financování ze strany vyšší úrovně (státu, či jiného celku). Tyto fiskální toky mají podobu dotací a transferů – sdílených daňových příjmů, avšak existuje i určitá soběstačnost při získávání příjmů samotnými celky. Cílem práce je zjistit, do jaké míry jsou tyto regiony samostatné, či do jaké míry jsou závislé na těchto fiskálních tocích a jak tyto fiskální toky přispívají k rozvoji regionů a zmírňování disparit mezi nimi. 

2. Problémy udržitelnosti veřejných financí v regionech
Veřejné finance jsou ve většině států tvořeny různými rozpočtovými jednotkami. Globální ekonomický vývoj ovlivňuje nejen fungování státu jako nejvýznamnější fiskální jednotky ale i fungování regionálních fiskálních jednotek. Řada aktivit, za které jsou primárně zodpovědné právě nižší úrovně veřejných rozpočtů je však současným ekonomickým či demografickým vývojem ovlivněna. Cílem práce je analyzovat, jaké dopady budou mít tyto trendy na veřejné rozpočty nižších územních celku, zda budou tyto fiskální jednotky schopny dlouhodobě financovat tyto statky a služby, případně navrhnout řešení (změnu financování daných služeb, změnu financování fiskálních jednotek). 

3. Hodnocení zadluženosti územních samospráv, přístupy, prevence a dopady na rozvoj těchto území
Rozpočty územních samospráv jsou součástí soustavy veřejných rozpočtů, na které se vztahují pravidla rozpočtové odpovědnosti dané zákonem. Pravidla rozpočtové odpovědnosti existují v určité podobě ve všech členských zemí EU. Zadluženost územních samospráv může zhoršovat nejen situaci a rozvoj jich samotných, ale i celkovou fiskální makroekonomickou situaci státu. Cílem práce analýza zadluženosti územních samospráv, příčin a dopadů zadluženosti na rozvoj jich samotných i státu.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Školitel:  prof. Ing. Jan Stejskal, Ph.D. (jan.stejskal@upce.cz)

1. Racionalizace poskytování vybraných veřejných služeb
Poskytování a zabezpečování veřejných služeb je jednou ze zásadních funkcí státu. I přes neoddiskutovatelnou tendenci veřejného sektoru k neefektivnosti je nezbytné se zabývat efektivností alokační funkce, resp. jednotlivými determinanty, které ovlivňují efektivnost poskytovaných veřejných statků či služeb. V rámci tohoto tématu se doktorand bude zabývat návrhem postupů a metod, jak racionalizovat poskytování vybraných veřejných služeb. Součástí řešení bude i ověření účinnosti takové metodiky.

2. Význam geography of discontent pro snižování regionálních nerovností
„Geography of discontent“ je novodobým fenoménem zejména v EU. Politické hlasy pro desintegraci zesilují a je třeba se odpovědně zabývat pochopení pojmu „geografie nespokojenosti“. Doktorand se bude zabývat analýzou faktorů, které ovlivňují míru nespokojenosti v rámci vybraných zemí EU, zejména se zaměří na antisystémové strany, populistické strany a charakteristiky voličů těchto stran. Výsledkem by měly podrobně charakterizovat tento problém a poskytnout doporučení pro politickou reprezentaci k minimalizaci příčin geografie nespokojenosti, resp. jejích negativních dopadů.

3. Snižování neefektivnosti při realizaci veřejné volby
Neefektivnost veřejné volby je známým faktem a byl dokázán řadou vědeckých studií. Stejně tak je diskutován politickými představiteli zejména po volbách, kdy se diskutuje nízká volební účast a způsoby jejího ovlivňování. Doktorand by měl provést analýzu datových vstupů tak, aby dokázal poskytnout návod na zvýšení volební účasti, analyzovat zkušenosti a příklady dobré praxe ze zahraničí popisující realizovaná opatření. Součástí disertační práce může být i část zabývající se způsoby přepočtu odevzdaných hlasů na mandáty v jednotlivých typech voleb tak, aby nedocházelo k tzv. propadnutí velkého objemu hlasů, což zásadně snižuje efektivnosti realizace veřejné volby.

4. Analýza vybraných aspektů regionálních inovačních systémů v podmínkách udržitelnosti
Regionální inovační systémy tvoří základní platformu pro realizaci inovačních procesů ve vymezeném prostoru (obvykle regionu), a to při aplikaci triple-helix přístupu. Ke vzniku těchto systémů již v řadě regionů došlo a jsou podporovány i veřejnými politikami, včetně finanční podpory. Výzkumným problémem do budoucna bude otázka efektivnosti jejich fungování, resp. jejich fungování v podmínkách udržitelnosti. Tento požadavek nabývá na významu zejména v evropském prostoru. Doktorand by měl tedy provést analýzu determinantů a aspektů ovlivňujících (resp. tvořících) regionální inovační systémy, analyzovat jejich význam pro inovační systém a vyhodnotit, jakým způsobem přispívají k efektivnosti a udržitelnosti.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Školitelka: doc. Ing. Jolana Volejníková, Ph.D. (jolana.volejnikova@upce.cz)

1. Vliv minimální mzdy na socio-ekonomický rozvoj regionů v České republice
Institut zákonné minimální mzdy byl v ČR obnoven počátkem 90. let 20. století. Minimální mzda se zavádí obvykle se záměrem zajistit sociálně akceptovatelný životní standard pro zaměstnance a jejich rodiny a motivovat je k legálnímu zaměstnání. Při dosahování těchto záměrů se střetávají protikladné faktory, ekonomické a sociální. Klíčovým tématem diskuze o minimální mzdě je její vliv na zaměstnanost, kdy negativní dopad (zvýšení nezaměstnanosti) je nejčastějším argumentem proti minimální mzdě. Výzkumné otázky: vliv minimální mzdy na – celkovou zaměstnanost v regionech, zaměstnanost v sektorech s nízkou úrovní odměňování, zaměstnanost nízkopříjmových skupin, ztrátu zaměstnání jednotlivců a sociálních skupin aj.

2. Efektivnost nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti v regionech ČR
Aktivní politika zaměstnanosti (APZ) je základním nástrojem intervence státu na trhu práce. Jejím cílem je účelné vynaložení finančních prostředků k ovlivňování pracovního trhu směrem ke zlepšení jeho fungování (vyrovnávání nabídky a poptávky) a k usnadnění vstupu znevýhodněných osob. Na českém trhu práce dlouhodobě převládají některé regionální rozdíly včetně regionálního rozložení nabídky a poptávky. Hodnocení efektivnosti jednotlivých nástrojů APZ představuje v kontextu regionálních trhů práce významný indikátor pro monitorování efektů nástrojů APZ, zda skutečně plní svůj cíl, pro průběžné vyhodnocování návratnosti vynaložených prostředků, pro výběr a realizaci vhodných nástrojů APZ aj.